Österreich - Morava trip

Österreich - Morava trip
--------------------------

Tento rok sme sa rozhodli pro "nouzove" kratke reseni a to vydat sa do zeme naseho jizniho souseda a taky sa trosku porozhlednut po jizni Morave.

Vyrazili sme teda v sobotu 1.8.2009 a to ve velice netypicke sestave :), jelikoz Vasek jet nemohl a taky nemel partaka na stopa, vyrazil sem na trip s Vitu. Uz od zacatku nas doprovazelo stesti a taky ochrana z vyssich pater :), bo hnedka z Pozlovic nas vzal kamos, co jel zrovna do Luha, takze to zacalo celkem solidne. V Luha sme este nakupili posledni potrebne suroviny na cestu a zacali stopovat. Nejdelsi stani v CR - Luhacovice asi 45 minut. Pote nas vzal starsi par od Frydku - Mistku a Vita si tak pripsal prvni zarez do pomyslne pazdby. Pan byl fotograf a objizdel ruzne folklorni a kulturni akce a i ted vezl nejake fotky a to konkretne do Blatnice, jenze nas vysadil uz v ...., kde to nebylo na stopa zrovna idealni, bo je tu rychlostni silnica mezi Uherskym Brodem a Uh. Hradistem, ale prekvapive rychle, zhruba po deseti minutach, sa me povedl stopnout mladika ve facku :) smerujiciho do Brna, mezi reci nam prozradil, ze sa taky chysta do Rakuska, ale to uz sme byli v Hradisti a my sme vyskakovali bo sme meli namireno na jih, smer Veseli, Breclav .. Pesky sme tak prosli od najezdu az ke kosteliku v Kunovicach, kde sme si udelali kratsi pauzu. Ani sem netusil, ze tady maju do dreva vyrezavane sochy apostolu a Pana Jezise v zivotni velikosti, urcite sa tam stavte, kdyz budete met cestu kolem, stoji to za to ;) Nedalo sa sviti a my sme sa pomalu zase vydali dal .. po asi peti minutach sme byli opet uspesni a a mlady pan nas vzal az k Lanzhotu a vysadil nas na hlavnim tahu na Breclav, opet to byl velice zajimavy rozhovor. Klucina dela v papirne a vozi prebytecny papir, ktery je klasifikovany jako odpad, do skol a skolek a to z vlastni iniciativy a este k tomu zadara. Rozhodne respekt. Takovych lidi uz moc neni. Jak uz sem psal byli sme od Breclavi jen par kilometru od Breclavy, opet sme sli podel cesty se spustenou rukou a snazili sa zastavit projizdejici auta. Kdyz sme prochazeli pod mostem, rikam Vitovi, tady nestopuj, je to celkem nebezpecne a navic sa tu nesmi stat, mezitim sem si vytrepaval sutr z boty. No on si nedal rect a byl uspesny :). Prvni dama. Pani ve veku mezi 25 a 30, sice sme s nu jeli jen asi 5km, ale stihla nam toho povypravjat hodne ;) Jak s kamoskama driv stopovali a projeli tak Moravu, nebo ze ma, ted nevim jesi si to dobre pamatuju, trimesicni mimco :) a tak dale. S usmevem na tvari sme sa rozlucili a ani sme sa nenadali a byli sme v Breclavy a to bylo teprve odpoledne neco kolem 14h. Na to, ze sme vyrazili kolem 9h, to bylo celkem slusne :). Nu coz, pokracovali sme dale, smerem k hranicnimu prechodu, prosli kolem supermarketu a mirili do Rakouska. Necely kilometr za mestem nam celkem prudce zastavilo sportovni auto s breclavskou SPZkou. Lec cesky sme sa nedomluvili, poprve sme moseli zacat kombinovat anglictinu a nemcinu :) Byl to mlady Rakusan, co bydlel v Breclavy a prave jel pres hranice za kamosama, bohuzel pro nas nase spolecna cesta trvala jen do Reintalu, prvni obce za hranicama. Malebna viska vypadala tuze liduprazdna, prosli sme jejim stredem a kraceli dale snazic se stopovat, aj kdyz nebylo moc koho :), ale aj to sa stane. Usli sme tak 3 kilaky pesky a konecne nam nekdo zastavil. Pan okolo sedesati let, bohuzel pro nas neumel moc anglicky, ale precejen si jeste nekolik malo vet nemecky pamatuju, ac sem sa nemecky ucil asi pul roku nekdy v 7 tride. Pri prujezdu nejaku dedinu nam rikal, ze je tam nejaky festival a proto je tam uzavera, pry na takove akce uz nechodi, ze je to nuda, ze sa jenom pije a tak :), prekvapive aj tady?! :)), ze kdyz byl mladsi chodival, ale ted uz ne .. Jakoze nemecky trochu rozumim, ale nejsu moc schopny mluvit, abyste pochopili ;), takze sem sa s nim snazil komnikovat aj kdyz me to moc neslo. Vysadil nas v Hollabrunu a nase planovana trasa, napalit to na Mariazell, sa zacala zkracovat .. Po necele pulhodince sme meli uspech aj tady a to kdyz na zastavil mlady par. Klucina byl este na stredni a jeho slecna pracovala, jak sme sa dozvedeli. Umel obstojne anglicky takze komunikace byla celkem vpoho. Nakonec nam dokonce nabidl, ze u neho doma mozem prespat jesi chcem, ze sa akorat zepta mamky .. no byly asi 4 hodiny odpo tak sme sa rozhodli este pokracovat dal. Podekovali, rozlucili sa a sli na konec dediny Ein ... , kde vedle fotbaloveho hriste byl celkem pekny placek k zastaveni. V te dedince bylo pekne namesti, ac v soucasne dobe v rekonstrukci. Netrvalo dluho a aj tady sa zadarilo. Zastavil nejaky plan, jenze jel az moc mimo nasi trasu, tak sme jen podekovali. To plati i o mlade slecne, kera zastavila o neco pozdeji .. do tretice sa vsak zadarilo, ac ponekud neobykle. Zastavila nam dodavka, klasika - tri mista ve predu a nakladovy prostor. Cumeli sme celkem proc nam zastavili bo tam sedeli tri borci, tipoval bych to tak na Indy. Umeli trochu anglicky a nez sme sa stacili nejak domluvit uz sme sedeli ve predu a dva borci s nasima baglama sedeli v nakladovem prostoru na bednach :) Besne :) Vita sa docela bal o svoje veci bo tam mel penize a tak .. ja nemozu rect, ze mna to nenapadlo, ale pri stopu mosite proste lidem duverovat. Jinak to ani nejde. Vzali nas do dalsiho mesta a nase trasa byla delsi a delsi .. prosli sme mestem a stupli na konci pred zeleznicni prejezd. Kdyz ani po pul hodine nic nezabralo, sel sa Vita podivat na ukazatele. Zjistili sme, ze stojime mozna blbe. Tak sem sa ptal jednoho starsiho cyklisty a on me rekl, ze nestojime uplne blbe, ale lepsi to pry je az na kruhaci asi kilak za nasim stanovistem, bo tam je primo rychlostka nasim smerem a taky smerem Viden, kerym sme nakonec jeli s dalsim mladym borcem tak kolem 28 let, umel dobre anglicky tos sme sa ho ptali jesi to tam zna a co by nam doporucil, nacez nam rekl o nadhernych vodopadech pobliz Mariazell, ale o tom pozdeji, dozvedeli sme sa nekolik uzitecnych informaci a vystupili na vyjezdu z dalnice smer Krems respektive Tuln, slezli sme na rychlostku, ktera vedla z mesta a zkusal sem stopovat celkem riskantne 2 pruhy naraz, jednak rychlostku a druhak sjezd z dalnice. Vyplatilo sa a pan nas vzal az k mestu Tuln, kde nas vysadil u kruhacu s lodu uprostred. Nejak sme sa sekli pri vystupu, bo sme meli jet az do mesta, bylo by to lepsi, bo prave pres neho vedla cesta k mestu St. Polten, ke keremu sme meli namireno. Nicmene nam zastavil este tady mlady kluk, kery nas prekvapil frazi "Jak se mas?" v nadhernem rakouskem dialektu :), rekl nam, ze mel pritelkyni v CR a taky ze k nam jezdi na punkove fesatky. Vpoho typek. No jak sem pozdej zjistil, tento stop mel i sve uskali, bo sem tam u cesty nechal siltovku. Chtel sem sa pro nu vratit, ale Vita byl proti. Tak sme to nechali osudu. Hned pote, co Vita nabral naku vodu na benzince, sme zkusali stopovat dal na St. Polten, ale uz sa stmivalo a zacalo byt sero. Rekli sme si, ze zkusime poslednich par minut. No a Vitovi sa zadarilo, ale klucina bohuzel nejel nasim smerem. Takze nam bylo souzeno stravit noc v/u Tulnu a vzhledem k tomu, ze byla sobota, tak sme sa dohodli, ze rano zajdem na msu a bduem pokracovat dal. Stan sme zapichli asi 30m od rychlostky u kere sme stopovali, presne pod slupem vysokeho napeti. Bylo tam vpoho krovi, takze stan byl celkem kryty, ac v noci tam nedaleko nekdo stavil s autem. Nevim jesi nas videl nebo ne, ale nestavil sa. Noc byla krusna. Krome toho, ze nas vydatne postipali komari, kterych tam bylo pozehnane, sme meli celkem maly stan, coz sme netusili do doby nez sme ho postavili :) :) .. ale secko sa da prezit :)
Jaks taks sme sa vyspali, me nedela problem spat temer kdekoliv a kdykoliv a Vita rikal, ze sa to tez dalo. Casne z rana sem vyrazil pro moju siltovku .. bylo to asi 5km, nezdalo sa to tak daleko autem :), ale videl sem ten nejkrasnejsi vychod slunka na Dunaji v mem zivote a to este z velice pekneho mostu. Udelal sem par fotek na mobil a sel dal .. Nesnazil sem sa ani stopovat, lec stejne me zastavil jeden starsi pan asi kilak pred kruhacem a tak sem sa svezl. Siltovka tam byla. Objeti a slzy nebyly usetreny ani na jedne strane :) Jenom sem sa otocil a spustil ruku, zastavila mi pani jedouci do vesnice vedle Tulnu. Vzala mna do mesta, za coz sem byl vdecny. Vita zrovna vstaval a byl prekvapeny, ze du tak brzo :) .. pomalu sme sa zbalili a vyrazili pres botanickou zahradu do mesta Tuln. Mosim uznat, ze je velmi hezke. Prosli sme si centrum, park okolo Dunaje, namesti az sme doputovali ke kostelu sv. ... kde byla msa. Nemecky ani jeden v podstate neumime, ale diky kancionalum sme aspon pisnicky zpivali :) a hlavni je neco jineho, ne ta rec ;) .. Po msi sme vyrazili zpet na nase stanoviste. Bylo krasne sluenecne odpoledne a na nas radne pralo slunko. Hodinka u silnice da poradne zabrat. Vyplatilo sa a dalsi z nasich jiznich sousedu nas svezl. Neumel anglicky, ale me uz par slovicek nemecky v pameti vyvstalo a tak sme aspon chvilama mluvili :) Ptal sem sa ho treba na St. Polten, jesi to historicke mesto nebo tak. Ukazal nam kde je jezero na kupani a taky kama do centra, aby nas konecne vysadil na MariazellStrasse. Tady byl nas nejdelsi cekaci usek v Rakousku. Zastavil nam sice jeden mladik, ale miril do Salzburgu, coz je sice pekna destinace a za jinych okolnosti bysme jeli, jenomze my sme mirili do Mariazell. Po asi hodine a pul na nas zatrubili dve cerky v kabrioletu, o par minut pozdej dalsi dve na skutru a vse vrcholilo tim, ze 2 minuty pred domluvenym casem presunu zastavila mlada slecna - vyhodnocena jako nejsikovnejsi cerka, keru sme stopli :). No jo, zadarilo sa :) Podle meho odhadu mohla met tak kolem 22 let, bavili sme sa kam jedem a tak. Nacez nam rekla, ze v Mariazell pracovala pul roku, ale neni tam nic nez velky kostel a spousta duchodcu :), coz sa nakonec ukazalo jako strucny lec vystizny popis :), ale my sme presto trvali na sve destinaci, bo krom prirody nas tam tahlo i pouto duchovni. Pekne sme pokecali a vysedli u odbocky na jeji vesnicku ci mestecko, udelali sme si lehke podvedomi jak vypada najezd na dalnici u St. Poltenu a ziskali tak par dulezitych informaci pro pozdejsi dobu. Na nasem novem stanovisti vita uz podruhe zkusil cedulku s napisem Mariazell. Tentokrat zabrala, ackoliv mlady par miril jen do tretiny nasi cesty, ale i to bylo velice napomocne. Dalsich stopem byli dva arabsti mladici, keri nas vzali zase o nejaku tu dedinu dal, ale aj to pomohl. Ceku cestu posluchali jejich hudbu, celkem zajimave :) Pak nas vzala este jedna pani, kera neumela bohuzel anglicky, stejne tak jak my sme neumeli nemecky :) Jela sice jen do dalsi dedinky, ale nakonec si zajela celkem hodne rekl bych, ac sme ji rikali, ze si tak zajizdat nemosi. Hrozil totiz dest a ona sa nam za kazdu cenu snazila sehnat nocleh. Vysvetlovat sem ji, ze to nema delat, ze si to nejak zaridime. Lec z moji anglicko-nemecke rozpravy asi moc nemela. Behem cesty si se svoji spolujezdkyni chvilku vykladali o tom jak je to hlupe, ze Cesi neumi nemecky :D, asi netusila, ze ji rozumim. Nakonec do dopadlo tak, ze nas dovezla az do Annabergu a zjistila, kdy jede autobus. My sme chteli dal stopem, ale moc aut nejelo. Tak sem dal navrh, ze to dojdem pesky. Vita nechtel riskovat, s tim, ze je docela pozde. Pravda, bylo asi 18h a tak sme nakonec sedli na bus, kety mel asi pul hodiny spozdeni. Domluvili sme sa aspon na tom, ze vystoupime v San Sebastianu, coz melo byt podle mapy tak 5 kilaku od Mariazell, s tim, ze to dojdem pesky. Chyba lavky. Byla to vesnicka primo napojena na Mariazell :) Co uz. Meli tam peknu kvetinovu vyzdobu, ze srdickama a ruznyma obrazcama. Dost dobre ;) Dosli sme teda az do centra Mariazell. Bylo tak kolem 8h a postupne sme zacali hledat misto na stan. Dosla me smska od brachy, ze pry maju byt privalove deste, ze si nemame davat stan k vode :) No prset zacalo uz tak kolem 9h, tak sme zakempili v takove otevrene galerii primo na hlavni ulicce vedouci na namesti. Asi po pul hodine, nevim jesi na udani nebo jen tak nahodne, sa za nama stavili policajti :) Neumeli moc anglicky, akorat si zjitili, ze sme z CR a zkusal sem jim vysvetlit, ze sme dojeli pozde a ze si zkusime anjit hostel az prestane prset, jenze stejne moc nechapali :) Jedine co ze dostali bylo: "No sleeping here" :) jakoze v te galerii .. coz sem jim teda rekl, ze nebudem, aj kdyz to byl nouzovy plan .. no vydali sme sa tead hledat jinu skrys kdyby prselo .. Tak pet minut od namesti v takove prijemne ulicce byly volne lavicky tak sme sedeli asi pul hodiny, no Vita mezitim stihl usnut .. nakonec sme to zakempili v altanku s dvema skluzavkama presne uprostred detskeho hriste :) Ja sem si suverene vytahl spacak, no Vita nechtel a tak chudak celu noc "mrznul". Pres noc jemne prselo, coz by nasemu stanu moc nesvedcilo a tak sa altanek celkem zesel :)
Rano sme sa probudili do polojasneho dne. Sbalili veci a sli smerem namesti. Kolem sedme ranni sme nakupili v mistni Bille, nacez zjisteni, ze nejlevnejsi pivo v plechovce je Gambac :), to jen tak pro zajimavost. Nake pecivo, banany a nutela na snidanu. Informace otvirali az v 9h a na kostele nebyla zadna vyveska s casama msi, tak sme sa vydali k nedalekemu jezeru ...
Cesta byla celkem prijemna, prirodu, vedla kolem vlakoveho domu, co mel fasadu struktury asi jak golfovy micek :), dal pak kolem vlakoveho nadrazi v San Sebastianu, lesikem po stezce podel cesty az k jezeru .. na prvni pohled to vypadalo, ze je jezero pekne spinave .. z dalky vypadalo celkem nazelenale. Nacez po druhem pohledu z vetsi blizky sme zjistili, ze voda je pruzracna a klidne by sa dala pit. Hold ta jakoze spina byli jen nejake rasy u jednoho z brehu, ale jinde uz nebyly temer zadne, takze to byla pohoda :) .. napred sme si jen tak sedli a slunili sa na slunku, kere sa mezitim prislo podivat na nas vylet :) .. bylo uz celkem teplo, hadam tak kolem 25 stupnu, tak sem sa rozhodl, behem toho, co Vita usnul na lavicce, ze sa pujdu vycvachtat. Vzhledem k tomu, ze sa tam machali aj male decka sem predpokladal, ze to bude teple, ale horske jezero je horske jezero :). Sice to nebylo tak studene, jak kdyz sme na Shetlandech s Vaskem vlezli do Severniho more, kere melo tak 9 stupnu, ale taky to nebyla zadna slava. Muj odhad je tak neco okolo 15 stupnu. Kazdopadne po par minutach ostychani sem tak nakonec hepl cely a stalo to za to :) Trochu sem si zaplaval a sel sa slunit a hlavne susit. Mezitim sem este zjistil, ze u brehu su sprchy s teplu vodu, coz me maximalne vyhovovalo. Pak sem vzbudil Vitu, ktery napred do vody nechtel, rikal, ze sa jenom oplachne, lec stejne neodolal a nakonec si tez dal plavky a sel si zaplavat. Dopoledne sme tak ztravili u jezera. Neco kolem poledne sme sa vydali na zpatecni cestu. Respektive sme sa rozhodli, ze dokoncime okruh. A stalo to za to. Udelali sme posledni fotky u jezera, samozrejme reprezentacni, a sli sme. Pesinka byla prijemna a vicemene lemovala cestu. Na jednom z rozcesti sme zjistili, ze sa v blizkosti nachaza naky vodopad. Konkretne tedy Mariafall, cili Mariin vodopad. Zeptal sem sa jednoho pana, kde to zhruba je. On tam sel taky, tak nam dokonce ukazal zkratku. Pan tam byl na vylete s manzelkou, mohlo jim byt tak kolem 60 let a navic mluvili dobre anglicky, takze sme sa bavili, kde co je zajimave a tak. Zaroven sem sa ho zeptal, kde presne je ten "Grand Canyon" Rakouska, jak nam bylo doporuceno. Ukazal me to na mape a doporucil, jak sa tam dostat. Nakonec kdyz sa mna ptal z kama, ze sme, pochvalil moju anglictinu, pry si myslel, ze su "native speaker", coz je dle meho hodne nadhodnocene, ale potesilo mna to :). Rozlucili sme sa a sli pomalinku zpatky smer Mariazell. Nacez asi po pul kilometru u nas zastavilo auto, onen par a jesi pry nechceme svezt. Tos sme naskocili a jeli sme. Tim padem sme byli v Mariazell celkem brzo, uz nekdy kolem pul druhe. O to horsi pro nas bylo zjisteni, ze posledni nam dostupna msa byla v 11h. Nedalo sa nic delat. Sli sme si aspon projit kostelik, v kerem prave probihala nejaka vyjmecna polska msa, ale byla uz temer u konca, takze sme ani nezostali do konca. Rozhodovali sme sa, co bude dal. No nakonec zvitezil plan jet vlakem do Wienerbrucku, tam sa skocime podivat na Grand Canyon :) a pak rychlo zpatky na vlak a posunut sa trosku bliz St. Poltenu, abysme mohli jet hned rano na Viden. Plan vysel do puntiku. Horska uzkokolejka mna doslova dostala. Je to uzasny pocit, kdyz jedete tim malym vlackem. Je to jak naky vlacek pro detska na puti :). Ale jinak super. Kdyz sme vysedli ve Wienerbrucku, zacalo jemne mrholit, coz nas rozhodne neodrarilo od nasi vypravy. Vydali sme sa nekam smerem, kde sme tusili onen prirodni ukaz. Vstoupili sme do narodniho parku a pokracovali podel potoka. Kdyz sme narazili na prvni vodopad, kery byl sice hezky, ale cekal sem vic, byl sem trosku zklamany, netusil sem, ze to hlavni teprve prijde a tak sem ponekud nerozvazne pronesl: "A to je jako secko? Nebo mam cekat, ze tady dal bude naka 70 metrova dira do zeme?" .. a taky ze byla :) .. asi po 200 metrech sa pred nama otevrelo nadherne udoli, jen skoda toho vselijakeho pocasi. Vodopad Lassingfall na upati jednoho ze svahu od kama sme prisli. Bohuzel sme nemeli vic casu sa podivat nekam dal a tak sme sa pokochali, otocili sa a padili na posledni vlak smer St. Polten. Jeli sme az do stanice Ober-Grafendorf. Tady sme sa rozhodli zakempit pro dnesni noc. Prosli sme mestem, obdivovali mistni kostelik, pozjistovali otviracky obchodaku a zamirili k vypadovce na St.Polten. Tam byl este jeden obchodak, takze sme sli hledat vhodne misto pro nas stan. Porad este mrholilo a to neni pro lehce promokavy stan to nejlepsi, ale co uz. Nakonec sme stan dali do takove meze, nedaleko hlavni vypadovky. Celu noc docela slusne prselo a tak neni divu, ze rano byly ve stanu kaluze a dost veci sme meli mokrych aj kdyz byli pod ochrannym plastem. Co sa da delat. Rano sme si nakupili a sli na stopa. Meli sme stesti a ani ne po pul hodine nas vzal pan az k St.Poltenu a vysadil nas primo na najezdu na dalnicu smer Viden. Netrvalo dluho a aj tady sa nam zadarilo. Pani kolem 40 let jela primo do Vidne. Parada. Umela hodne dobre anglicky, tak sem s nu krom dvuch telefonickych hovoru, kere mela, celu cestu kecal. Probrali sme toho celkem hodne, od toho proc a kam cestujeme, pres jeji rodinu. Rikala, ze jeji dcera byla nedavno v Anglii s kamoskama a ze mela ruzne plany jak usetrit prachy a tak :), treba, ze mela denni limit na jidlo, aby ji zbylo na kaleni nebo ze s kamosku bydleli v nakem kumbalku za kuchynu v nakem hotelu, ze to tam meli domluvene zadara. Taky sem sa dozvedel smutnu zpravu, ze jeji syn, kery mel 21 umrel na srdecni prihodu, pry taky cestoval po Rakouska na stopa jak my. Ze miloval cestovani. Bavili sme se o spouste dalsich veci, dostali sme nake rady a tipy, kde ve Vidni prespat (Kolping house) a taky, ze je vyhodna tridenni salinkarta. Rekli sme si toho spoustu. Byla to moc hodna pani a myslim, ze tohle byl jeden z nejlepsich stopu, kery sem kdy prozil. Nez sme sa nadali byli sme ve Vidni. Hlavnim meste Rakouska. Vysadila nas u zastavky Hietzing, shodou okolnosti je to hned u Schonbrunnu. Kupili sme si teda s vitu 24h jizdenku a vydali sa do centra do infocentra. Nabrali mapy. Poradili jedne moc sympaticke slecne :). Pote co sme sa ubytovali jedne z levnejsich ubytoven, sme sa nasvacili a uz nezatizeni batohama zacali objevovat centrum mesta - Vienna zentrum. Nebo Wien? Ja nikdy nevim, co vlastne pouzivaju :). Prosli sme si centrum pekne pesky, abysme z toho neco meli. Mijime tak dum hudby, operu, katedralu, poulicni break dance crew, zidovsky pamatnik, spoustu kostelu a jinych hezkych budov, park Sigmunda Freuda a nadherny kostel, pamatnik EU v podobe 15 stromu pro starsi clenske zeme a 10 mramorovych zidli pro ty novejsi, vcetne CR. Kolem univerzity pak prochazime dal k radnici, kde sa momentalne uskutecnuje fimovy festival a je tak vsude spousta projekcnich mist a sedacky, platna, stanky .. proste filmovy ruch :). Kolem divadla prichazime az k budove parlamentu, parkem k Hofburgu. Pomalu sa stmiva a tak prochazime nocni Vidni. Nakonec sa este rozhodujeme vydat sa fotbalovemu stadionu, po nekolika dokumenatcnich fotkach nasedame na krtka a mirime na ubytovnu, kde si dame veceru. Stanu uz sa susi, stejne jako spousta dalsich veci a tak to na pokoji vypada trochu jak po bitve :). Davame si sprchu a ulehame. Druhy den po snidani, kera je v cene, vyrazime na Schonbrunn, nas jediny cil dnesniho dne. Je to hooodne roku, co sem ve Vidni nebyl, takze si poradne ani neuvedomuju jak obrovsky tento park se zamkem vlastne je. Nadherne zahrady vsak stoji za to. Navic nam aj preje pocasi, takze travime dopoledne v uzasnem prostredi rozkvetlych kvetin a upravenych parku. Cas uteka a taky uz nam nezbyva moc minut platnosti nasi salinkarty, takze sa vydavame smer Brunnerstrasse, cili Brnenska ulice, kde sa snazime asi hodinu a pul neuspesne stopovat. Ono to moc poradne ani nejde. Ctyrproudovka a navic neni moc mista, kde zastavit. Nakonec volime vyjezd do dalsiho mestecka vlakem. Tady sa nam dari stopnut dodavku este pred najezdem na rychlostku. Pan nas bere az asi 15km pred hranice s CR, kde odbocuje. Je porad este odpoledne a my sa snazime nekoho stopnut na krizovatce u niceho a to doslova :D. Hold sa stavi a nekde daju semafor na pro mna nepochopitelne mista, ale budiz. Tady nam asi po 20 minutach zastavuje borec kolem 27 roku, kery je z Palavy. Teda oblasti kam mirime. Bavime co a jak, z kama sme, kde sme byli .. a samozrejme prejde rec i na fotbal :) On hraje za naku vesnicku na Palave, no a my zase v Pozlo :) Doporucuje nam mista kam sa zajit podivat, vcetne jeskyni u Mikolova ci cele Palavy. Lucime sa na namesti v Mikulove, kde nas vysazuje. Este nas stiha pozvat na Palavske vinobrani a uz mizi za zatacku. My sa vydavame na Svaty Kopecek, bo sa schyluje k zapadu slunka a to preca nemozem zameskat. Vyrizujem nake telefonaty dom a podobne :), nasleduje svacina a vystup ke kaplicce. Vyhled je nadherny. Cele udoli mame doslova na dlani. Nakonec sa rozhodujem tady aj zakempit, aj kdyz sa to nesmi. Ale tech par hodin to su s nama snad vydrzi a dufam, ze nic neznicime. Stan si stavime az vzadu, asi 100m za kaplu. Rano sa probuzame do jasneho rana. Slunko prave vychaza a my si vsimame navstevniku a tak je na miste rychlo sa spakovat. Jedna vtipna story sa deje behem nekolika minut. Vita to vidi samozrejme jinak. Ted nevim jestli to mozu rect, ale snad me to Vita odpusti. Napred to reknu z jeho pohledu: videl, ze si nas lidi nevsimli, mame stan kryty za stromem, tak sa v klidu presleka. Pohoda, no stress. A meho pohledu: nekdo tam je. Tak rychlo sbalit stan a secko. Podavam Vitovi veci ze stanu ven. No a on nemoze. Rikam, co je? A on sundane teplaky. Zdrhame a on sunda gate, tos kde sme :D. Promin Vito ;). Tak sme sbalili nase veci a pozorovali vychod slunka. Bylo tam moc prijemne. Kolem pul osme zvedame kotvy a mirime dolu do mesta. Prvni zastavka obchodak. Nakupime snidanu a svacinu :) a vyrazame na pruzkum mesta. Napres zamek, infocentrum, a pak jeskyne, kere nam byli doporucene. Urcite to stalo za to .. nekolik set metru pekne prochazky studenym podzemim se symptaickou pruvodkyni, ktera sa v jedne chvili zamotava ve svem vypraveni nejake historky o rumovem pokladu az ju Vita uzemnuje tim, ze taky bumbala :) nacez sa slecna az do konca vykladu chichota a cervena. Kazdoapadne jeskyne stojija za to videt. Po prohlidce sa este bavime s pruvodkynu, ktera letos maturovala a rikala, ze sa chysta na speleologicky pruzkum i mene pristupnych mist spolu se starsimi kolegy. Pokracujeme dal pesi turu napric Palavu. Prostredi vinic je okouzlujici a neodolatelne. Mijime Sirotci hrad nad obci Klentnice, posleze i Divci hrad cili Devicky nad obci Pavlov. Pomalu sa tak blizime k Novym mlynom, kde sme sa chteli vykupat, lec neucinili sme tak vzhledem ke kvalite vody. No co rect. Horsi nez u nas na prehrade. Tak si davame pauzu po dluhe ture a pokracujeme dal smer Lednice. Je to celkem daleko a tak sa snazime stopovat. Dari sa az po asi 2 kilometroch chuze, ale aj tak je to velice vitane, bo uz mame v nohach pres 10km a je preca jenom celkem teplo. Bere nas mlady par, ktery je na Palave na kola a ted miri do Breclavy. V Lednici si dopravame obed a pote sa porozhlizame po okoli zamku, prochazejic arealem az na dohled k minaretu. Park je opravdu prijemnym prostredim k relaxaci. Postupne sa dostavame az do centra mesta a po drobnem nakupu smerujeme do Valtic. Stopovani sa moc nedari a tak urazime vetsi cast cesty pesky. Nakonec nas bere mladik jedouci do Valtic. Svezeme sa az na hlavni krizovatku. Rozmyslame co budem delat. No co. Vita navrhuje velice dobru ideu. Najit sklipek :). Tomu sa neda odolat a tak vyrazime vstric dobremu vinku. Nalezame tak sklep Stedni vinarske skoly Valtice. Prijemne prostredi, prijemna slecna, ktera nam ochotne radi pri vyberu darku domu. Zkousime nekolik vzorku, pricemz po dohode se slecnu mi dava bezplatne nejake ty ochutnavky. Nakonec platim pouze dve ze ctyr. Nechavam se okouzlit polosladkymi viny a tak si domu vezu dve sedmicky lahodneho vinka. Cas plyne celkem rychle v prijemne spolecnosti :) a tak nam ani neprijde, ze uz je skoro 8h vecer. Deme sa teda este podivat na mistni kostelik a hlavni namesti a prochazame az k zamku. Blizi sa vecer a my chceme videt este neco, co doporucuje pruvodce, ktereho sme dostali na informacich. Jenze belveder je pry uz v soukromem vlastnictvi a jeho majitel pry nema rad hosty, jak sa dozvidame od jedne pani. Co nadelame. Tak ten nevidime, bo nechceme riskovat behani pred psama, jak nam pani popisuje :). Dalsim cilem je tedy Randez-vous .. takovy maly vitezny obluk :). Pomalu sa stmiva a tak sa rozhodujeme zakempit u lesa a onu zminovanou pamatku zhlednout az rano. Komari su docela otravni, ale proti Tullnu to nic neni :D. Rano sa budime do dalsiho jasneho rana. Lesem prochazime az k Randez-vous, po kratkem obdivu pokracujeme dal az k ceste na Breclav. Zacina opet stopovaci rutina. Bere nas pan kolem 35 let v pekne maklem aute. Elektronika snad na secko. Aj dvere sa zavru sami. Luxus :). Povidame si o okoli a on nam s udivem rika, ze sa este minuly tyden kupal v Novych mlynech, ale hold bylo moc horko a tak je tam ted asi moc sinic a bordelu. Vysazuje nas v Breclavy u prumyslove zony. Odtud nas veze dalsi mlady par, nejspis z Brna, kery jede do Hradiste. Borec je hodne zvidavy a kdyz sa bavime o tom kam chodim na skolu, pta sa mna na spoustu otazek o kerych nemam ani paru :D. Kazdopadne je to hodne vpoho jizda a tak celu cestu prokecame. Vyskakujem v Ostrozske Nove Vsi, kde deme spolecne s Radku, Elisku a Jarkem na sterkace. Akorat sme tu o neco driv, takze po nakupu asi este dve hodiny pomalu prochazame okoli a nakonec sa setkavame na vlakovem nadrazi. Cele odpoledne travime u vody blbnutim a pote jedeme dom uz spolecne .. vlakem. That'a all falks ;)

.. pravda je to trochu delsi, ale tak zazitku plno :D .. moc toho tak neni .. sak to znate ;) .. diky za trpelivost ;)